Staré okno
dřevěná okenice
uplakaná okna
plechem obité římsy
mokré bubliny praskají
vodou která chladí
hladí
zazpívá meluzína
ustane na chvíli
jen rytmus kapek bubnujících
zaznívá do ticha
ještě
deště
ještě
deště
ještě…
Okouzlení
je básník divný tvor
hned dolů padá
hned nahoře se vznáší
kdo porozumí tomu
co všechny chápe
a nikdy jeho srdce
nepřestalo milovat
co plakal
když se druzí radovali
ví že je k smíchu
a neumí se bát
užaslý často
a často němý
půl anděl v nebi stále je
a napůl kráčí zemí
tak uspořádán
zraněný v nitru odjakživa
nikoho nezraní
sám sobě písně zpívá
s údivem vždycky
opuštěný sám
nedovede to často sdělit slovy
pochopil trýzeň muže z Getseman
když bylo třeba
každou práci vzal
a ač byl žebrákem
cítil se jako král
Ukázka je ze sbírky básní Strmé cesty vydané nakladatelstvím Arca-JiMfa.